"Pohyb značí život a živost. Vykročme tedy za nejbližší horizont. I s vědomím, že hned za ním bude asi rokle."
Martin Reissner ...................
"Je-li něco nepochopitelné, vůbec to neznamená, že je to méně skutečné." Blaise Pascal
25.04.2007
Jen malá dnešní příhoda ...
A dnes jsem měla také chuť napsat něco o mém smyslu pro humor - je trochu drsný. Co jsem si s ním už nadrobila ... a nemohu si pomoci. Moje ostražitost vždy časem poleví a já to přeženu. A hned je oheň na střeše... a mám po ptákách ...
A také mám ve složce spoustu nafocených kytek. Bílé a žluté okvětní plátky ...
A ještě bych mohla napsat o dnešní návštěvě u bábi, s kterou jsem sdílela v nemocnici společný pokoj, .... a také vztahy! ... ale dnes, milí čtenáři těchto řádků, už nenapíšu nic. Budu na to mít totiž dost času. Zítra, pozítří, za týden a dále... Mám prodlouženou marodku, protože ještě nejsem zcela fit.
Jenom bych mohla ...snad jednu dnešní příhodu...
Motala jsem se na cestičce vedoucí podél řeky a přemýšlela, že bych se mohla někoho zeptat, kde je ulice Svatopluka Čecha. Nebyla jsem si totiž docela jista, kde mám opustit tu stezku a přejít řeku. Tipuji si protijdoucí ženy a muže a vtom v dálce uvidím běžce v tílku a trenýrkách. Toho jsem si vybrala. Byla jsem zvědava, jak bude reagovat, když ho zastavím a budu žádat informaci. Jestli bude vyklusávat a bude nervózní nebo tak vůbec... Ano, chvíli si na něho počkám. Jen nepropást tu správnou chvíli, aby mi neutekl ... Co chodím na bloguje, dověděla jsem se o běžcích spoustu zajímavých informací. No, třeba jejich priority. Jsou dvě. Čas a boty.... No, to nic. Už se blíží. Vystihuji chvíli a zdravím a ptám se. Nezklamal mne. Zastavil se sice, ale jeho první reakcí byl pohled na hodinky a pak hned se díval roztržitě střídavě na mne a tím směrem, kam se chystal běžet. Odzbrojila jsem ho ale úsměvem, a tak roztál a snažil se poradit. Nevyklusával. Vysvětlil mi celou cestu tak podrobně, že jsem si nezapamatovala z jeho výkladu skoro nic. Vlastně vůbec nic... Potěšilo mne ale, že už tak nespěchal. Proto jsem se mu nakonec s úsměvem omluvila za zdržení. On se zasmál, koukl na hodinky, mávl rukou a nasadil zdrcující trhák...
Cíl cesty jsem nakonec zvládla klasickou moderní metodou. Navigací mobilem a posléze máváním z okna....
A pokračování zítra ... zuzi
[1] (Rowdy - WWW) Vloženo 25.04.2007, 21:45:22
chápu, ve velkoměstě člověk snadno zabloudí :-))[2]Jsi Ty ale vychytralá mrška :-) (Gomba - WWW) Vloženo 25.04.2007, 22:06:47
[3] (zuzi ) Vloženo 25.04.2007, 22:07:48
Rowdy, mám tušení, že víš o jaké velkoměsto se jedná :o)[4] (zuzi ) Vloženo 25.04.2007, 22:08:32
Gombo, beru to jako kompliment :o)Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.