rozvedená bloguje

Od dětských let slýcháváme … sypejte ptáčkům… a tak to máme zaryté pod kůží a dokonce u sebe pozoruji pocit provinění, když se přistihnu, že jsem zapomněla nasypat do krmítka. Letos jsem dělala přípravy už na podzim a natrhala jsem těm malejm potvůrkám spoustu zralých slunečnic. Měla jsem jich 3 bedny schované na vzdušném místě ve dřevěné kůlně, ale začaly mi plesnivět, a tak jsem je vynesla ven pod stříšku. Netrvalo ani den a chytří ptáci objevili tento snadný zdroj obživy. Určitě to vybreptali všem ptákům v širokém okolí, protože se u nás od té doby dveře netrhly … Přestože to měli určeno jako  železnou zásobu na zimu, nemohli si pomoci a začali se tím ládovat v době, kdy ještě všude kolem byla spousta jiné potravy.  Nechala jsem je užívat si, protože mi připravili podivuhodný zážitek. Vůbec se mojí blízkou přítomností nenechávali rušit a neustále nalétávali a nalétávali. Nejpilnější byli brhlíci … kde se vzali ve městě,  bůh ví… les 2-3 km daleko… a sýkorky koňadry. Rezignovala jsem a nechala je všechna semena vyzobat…. Ani ořechy jsem pro ně letos neměla, celou letošní úrodu jsem vytloukla pro Brňáky na vánoce.

Budku mám postavenou na pahýlu oříznuté hrušně, je živá, rostou mi z ní stále výmladky. Loni se mi budka rozložila, a tak jsem pověřila kamaráda, aby mi vyrobil novou …a když se s ní opravdu jednou hrdě vytasil, nestačila jsem se divit. Byla železná, natřená šedivou barvou. On prostě v práci dělá se železem, tak mu to přišlo přirozené … no a ptáci s tím také nemají problém. A budka bude nesmrtelná …

Dnes jsem se rozhodla, že konečně bych mohla do budky nasypat. Vyhrábla  jsem si cestičku na zahradu, sebrala ze země budku spadlou po nedávném vichru, očistila ji od sněhu a zakoupila semeno slunečnice. A hlásím, že mám splněno. Pro jistotu jsem pár černých semen vysypala na stříšku  jako upozornění, že mají prostřeno. Tak zítra mohou nalétávat. Sypala jsem jim už skoro za tmy … Pány krmítka byli loni kosáci, uvidíme jak letos … Zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk