rozvedená bloguje

Moje víkendy jsou pěkně na bednu… předpokládám ale, že i můj syn má podobné pocity… Skončila doba vzájemného hájení, opatrného oťukávání, přechodné ochoty a ohleduplnosti, už jsme se oba oklepali z následků jeho loňského zranění a následné mezní roztržky, a zase jedeme ve starém. Já se snažím “vychovávat“ a trochu omezit stav, kdy se nacházím trvale v roli služky (on v roli trubce) a on si vede svou a kopá výlučně „za svůj tým“…. No, nechci si stěžovat ani to téma dál rozvádět, ale důsledek akutního stresu je u mne okamžitý – bolest hlavy. Přitom po rozvodu mne tyhle problémy s migrénou ä bolestí hlavy úplně přešly. To jsem si uvědomila, že mnohé podobné tělesné stavy jsou asi též psychického rázu a tak se snažím být v relativní pohodě. Ale všechno si nejde poručit, nejsem založením flegmatik a člověk se mnohdy rozčílí aniž to měl zapotřebí, prostě ho někdo, kdo ví jak na to, krásně vytočí …

Ale … včera se mi stala zajímavá příhoda opačného rázu…

Bolela mne do dopoledním ostrém rodinném střetu hlava a při vaření jsem měla puštěnou televizi. Právě šel Receptář prima nápadů. Koukám, koukám, kdopak se to prochází s panem inženýrem Podlahou (nebo je to doktor… prostě tam v tom pořadu se všichni titulují … :o)) lesem a povídá o pranostikách? Je to známý poeta Ján Zákopčaník. Nechybělo mnoho a spletla jsem si ho s Milanem Knížákem. Časem dostali ti chlapci skoro stejnou patinu. Šedivé dlouhé vlasy, opulentní postava, nadhled … Tak jsem si k tomu šla sednout do křesla. Koukám, uši nastražené, zraky vpité do obrazovky, a když šot skončil, uvědomuji si, že se stala nějaká změna. Usmívám se, hlava přestala bolet a je mi všechno fuk.

No, teda … měl by ten chlap být vidět v televizi častěji něž jednou v týdnu, i s těmi svými řečmi …, alespoň o víkendu by mi bodl každý den … Zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk