rozvedená bloguje

sníh padá, aby každé zvíře ukázalo stopu svou

13.01.2007
Zase ten Magor...

Motto: Nerad používám jméno Ivan, připomíná mi, že jsem pijan.

Před chvílí jsem se dodívala na netu na 13. komnatu s Martinem Jirousem. V pátek jsem byla na divadle a neviděla ten pořad.

Žádný extra požitek, trhané sekvence, začátečních 10 minut jsem absolvovala 3x, ale reprízu, která běží v úterý odpoledne, bych neměla možnost shlédnout – jsem v práci. Magora, teď co dostal Cenu Jaroslava Seiferta, konečně prezentují i z jeho druhé stránky – té pokorné, přemýšlivé, vnitřně ukázněné, ne jen z té vnější efektní senzacechtivé…. A čtou jeho dopisy – kultivované, krásné a bohaté svou češtinou. A básně – klasické, rýmované, zvláštní a typické svým propojením současnosti s historickými doklady, citáty, jmény a obracející se někdy … k nebi. Ale už jsem o něm zde jednou psala. Je to starej neúplatnej poctivec, živel, člověk který se neschovává v ústraní a je celý svůj život svobodný a paradoxně i v kriminále. Však o tom v pořadu mluvili též, o tom pocitu… takových jako on je myslím velmi málo. Zvláštní směsice hrdosti velikosti a zároveň všednosti lidskosti, obyčejného a samozřejmého pochopení pro sebe a pro jiné.

O té svobodě … mluvil o tom, že ve vězení jsou jen dva druhy vězňů. Ti kteří umí sedět a ti, kteří to neumí. On se přizpůsobil a ze situace „vytěžil“. I v takových podmínkách lze ze života získat maximum – když kriminál bereš jako normální součást života. Musíš pochopit, že jsi v situaci, z které se vlastně nemůžeš dostat vlastním přičiněním. S jistou pokorou úděl přijmeš a necítíš se nadřazený, ať jsou tam lidé jakýkoliv.

Nemám ráda chlapi co chlastaj, ale pro Magora mám slabost. Zuzi

Okolo Panny Marie

v závějích bílé hostie.

Je to tak správně, jak to je.

Od božích muk jde vůně sena, na vodě plave bílá pěna

pod vodou bílá břicha ryb.

Zbav nás, ó Pane, našich chyb.

Ukonči naše trápení.

Od božích muk jde vůně sena, zavadle voní lupení.

Třpytí se slunce kosám na ostří.

Třpytí se slzy na řasách vás tří.

Pán Bůh nás nenechá v starosti

Pán Bůh nás nenechá věčně plakat.

Nad sochou svaté Starosty

rozkvétá bíle akát.

Z Magorových Labutích písní

linkuj.cz vybrali.sme.sk

13.01.2007 | rubrika: Aby to nezapadlo | permalink
Komentáře

[1]hezky (loupak - WWW) Vloženo 13.01.2007, 21:16:23
avatar si to napsala, hezky

[2]Loupáku, (zuzi ) Vloženo 14.01.2007, 06:25:12
avatar děkuji :o)))


Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
URL vašich stránek:
Nadpis:
Text:


   

čtěte také články z blogu Čtěte knihy - jsou zdravé 1. Když sedět, tak na dobré adrese - a pravém místě
2. Svět knihy je i Tvůj svět! - Svět knihy Praha 2012 / 17. – 20. května 2012
3. Vídeň jarní literární / 5. - slova, která si zaslouží by byla v kámen vytesána
4. Vídeň jarní literární / 4. - Albertina - čtoucí žena
5. Vídeň jarní literární / 3. - Postmoderní objekt Palimpsest pod klenbou kopule kostela sv. Karla Boromejského
6. Vídeň jarní literární / 2. - záhada výstavního exponátu trvá...
7. Vídeň jarní literární / 1. - symbolický hrob spisovatele Franze Werfela na Der Wiener Zentralfriedhof
8. Roald Dahl: Čarodějnice - dočetla jsem
9. Jsou dny, kdy i knihomol odstrčí knihu - 1. máj 2012
10. O čem se píše – Martin Zet: performer v roli Koniáše - umělec pracující s tématem knihy, však nejen s tím tématem.
... a další.


adopt your own virtual pet!


Dnešní žebříček příspěvků