rozvedená bloguje

Také se vám někdy stane, že si připadáte jako úplný starý blbci??? Jak starej tak blbej… mně se to stalo dnes večer. Rozdávám své „dobré rady“, zkušenosti a obecné rozumy a najednou zjistím, že se mě nikdo na nic neptal. Teda ptal, ale někdo úplně jinej a na něco jiného … a už je to venku! Tak jsem se oběma virtuálním aktérům, momentálně nepřítomným, omluvila a vycouvala … 

Tak si jdu spravit náladu. Uvařila jsem si kávu a jdu si nabrat nějaké vánoční cukroví. Však ono se to   … nezblázní. Pak si zacvičím Mimochodem víte, že cvičit lze i mentálně? Ležet v posteli a cvičit v duchu … třeba sed-leh, je to prý účinné… mohla bych také zkusit kliky, ale ty neudělám ve skutečnosti, tak si to nebudu představovat ani v duchu. Nemám to ale osobně ověřeno. Jen to znám z vyprávění věrohodného člověka  :o)

Věřím ale na … hlazení. Ne že by to byl zázračný lék, ale mám oprávněný pocit, že právě tohle mi někdy pomohlo.  Nepoužívám tu metodu ale často, jen velmi zřídka, když TO trochu spěchá. Prostě udělat si chvíli klid, soustředit se jen na postižené bolavé místo a mentálně hladit. Nevím, jestli to nemá něco společného s tím „Víra tvá tě uzdraví“, ale každopádně si myslím, že lidský organismus má v sobě samoléčitelské schopnosti, které se už moc nerozvíjí. Ještě ale stále fungují setrvačností a pudem sebezáchovy. Všechno chce trénink a nejen to, všechno souvisí se vším, ale tak se mi zdá, že mám dneska nějakou kazatelskou náladu. Tak končím. Nejvyšší čas jít na to kafe a pak do peřin. Včera v noci jsem nemohla spát a tak to musím dnes dohnat. Zuzi ... dobrou ...

linkuj.cz vybrali.sme.sk