rozvedená bloguje

Dnes jsem se dostala k zápiskům až teď, celý den jsem měla napilno. Dopoledne jsem prováděla běžné domácí práce a před jedenáctou hodinou přišla kamarádka – kadeřnice nesoucí slavné jméno podle udatného tělesa, s kterým jsem slyšela nedávno píseň Pet Shop Boys Go West za bratrské spolupráce Leningradských kovbojů...

Do 15 hodin jsme pracovali na mých nových melírech, ale výsledek byl prabídný. Nepovedly se. Trojité barvení a vlasy mají jednotný odstín 99% čokolády. Někdy lidský faktor selže … Ale i přes zbytečnou časovou ztrátu (mohlo se barvit jen jednou) jsem byla ráda, že jsme se sešly  v tomto složení a mohla jsem s ní – nezávislým pozorovatelem – probírat jistou osobní záležitost. Byla jsem docela smutná, zklamaná. Virtuální má narozeniny, tak hodně kulaté a nic … poslala jsem mu staženou pusinku od Muris (dík M.) a zase žádná reakce. Dnes jen dvě věty, že je vyždímaný a že musí pracovat… Chudáček …a to jsem si ještě naivně myslela, že mě na nějakou maličkou slávu jen pro dva pozve, ale moc jsem se rozvíjení těch představ raději nevěnovala … známe své pappenhaimské…

No, tak jsem to probírali zleva zprava zepředu zezadu s jednoznačným rezultátem. Nechat vztah doznít a nemíchat už do něho city a stahovat se do pozadí (aby to nevyznělo jinak … tedy neiniciovat, jen odpovídat). A tak jsem se rozhodla, že mu k jeho jubileu pošlu pouze neutrální gratulaci, CD TRINY – sám projevil zájem o kopii, pánský náramek a toho krásného zeleného plyšového rozcuchaného slona s chobotem a srdíčkem Miluju tě si nechám pro někoho kdo mě bude mít rád, a ne pro toho ignoranta. A tak bylo učiněno. Před chvílí jsem se vrátila z pošty.

Přikládám fotku pánského náramku – kombinace nerezu a tmavé masivní usně, koho zajímá ten zelenej plyšák, může ho zde najít též na fotce – z 19.11. Dcera a její sociální cítění…

A mimochodem, TRINY jsou výborné a syn – velkej vějběra (viděli jste včera...) – to říká též. Zuzi.

linkuj.cz vybrali.sme.sk