rozvedená bloguje

Četla jsem Jeho jméno v televizním programu, včera večer ve 23 hodin měl být zpovídaným hostem v pořadu Posezení s Janem Burianem . Takhle pozdě v noci se na televizi nedívám a nemám ani video a vlastně mi tohle jméno vůbec nic neříkalo … a doby, kdy jsem byla zanícená kotlíkářka jsou ty tam, folk ani country už mě nějak moc neberou, mám raději to nejnovější … tedy hudební formy … i když …. jsou výjímky, nejsem zásadová.

V tipech na úterý ale byla naštěstí upoutávka právě na Burianův pořad a já se chytla drápkem… jak slyším o nějakém chlapovi samotáři, co žije v přírodě a fyzicky pracuje a je takový … samorost solitér… to mi imponuje. Taková je má touha… bez podrobností…

Tip na úterý:

Pro někoho je Jiří Smrž písničkář a básník, pro jiného člověk, který žije zvláštním způsobem, pokud možno daleko od velkých měst. Od roku 2001 vydal 2 alba- Dědičnou krev a v roce 2005 Poslední lásku, za niž získal hudební cenu ( folkového Anděla). Hudba ani skládání textů ho však neživí, ani neuživí. V současné době žije Jiří Smrž na chalupě u svého otce v Horní kvildě na Šumavě a pracuje pro Šumavský národní park (fyzicky pracuje, čistí stoky a seká a suší trávu) a další instituce zabývající se ekologií krajin.

Udělala jsem na večer přípravu a přečetla si o něm více podrobností – nějaké rozhovory, a prohlédla pár fotek. Písně jsem neobjevila a těšila jsem se moc.

A zklamána jsem nebyla. Jiří Smrž mne zaujal více jako osobnost – člověk než jako písničkář. Jeho písně na první poslech znějí velmi obyčejně a v té krátké chvilce nevstřebám text…. Jednoduchý hudební doprovod, civilní nevýrazný obyčejný projev. Neefektní vystupování…

Ale to patří k němu, je takový. V dokumentu mě nejvíc bavilo poslouchat jeho myšlenky, odpovědi na dotazy zpovídajícího. Jiří byl mírně nervózní, bylo to vidět na jeho rukou, ale přesto velmi jistý ve sdělování. Byl pravdivý a neefektní, prostý, ale zároveň i tak normálně patetický, nevím jak to lépe říci. Těžko mohu zprostředkovat své vnitřní dojmy. Hovořil o „velkých věcech“ jako o běžných a neměl starost zda mu někdo porozumí. Byl velmi otevřený, ale samozřejmě otevřený, bez pocitu, že by se mohl shodit ani že říká něco výjímečného … Krásný člověk, ušlechtilá tvář, vyzařující mírnost a pokoru. Bože …

Protože jsem si vzala k ruce tužku a papír, mohu vám zprostředkovat některé jeho vyslovené myšlenky a reflexe:

· Žití - pravdivost, láskyplná empatie, naděje

· Použil slovo Milost (ve smyslu boží dar), moc málo se dnes používá

· Když skládám písně nemyslím na posluchače, myslím jen na sebe (nepřizpůsobuje se, není estrádní, je svůj, to je ale princip originality = ale on nechce být prvoplánově …)

· Nebojím se patosu, patos je něco NAD, chci překonat distanc a povznést se na jeho úroveň

· Jdu do „všeho“ po hlavě, někdo je opatrný, jen se dotýká, já riskuji, že budu směšný, ale přesto do toho jdu …

· Sledovat svůj ideál …

· Zachytit náladu, místo, okamžik

· Jsem zasažen, pohnut něčím …

· Burian: Má dar rozdat s noblesou svůj pocit, vjem

Snad se mi podařilo zachytit a zprostředkovat vám moje pocity (ostatně on sám dal návod jak sebe "popsat"), ale je to spíše jen taková malá pozvánka k případnému bližšímu seznámení s Jiřím Smržem. Třeba na koncertě.

Vědomí, že existují lidé jako je on mi dodává pocit, že život má hluboký smysl a stojí zato ho neodbývat. Žití - pravdivost, láskyplná empatie, naděje. Nevím co více sdělit. Zuzi …

Přidávám pár odkazů:

http://klusak.blog.respekt.cz/c/756/MP3-Jiri-Smrz-Jack-a-ja-Exkluzivne-pro-blog-KBR.html

http://www.proglas.cz/index.php?id=232&case=1123&text=1

http://www.folkcountry.cz/rozhovory/rozhovor-smrz.htm

linkuj.cz vybrali.sme.sk