rozvedená bloguje

 S Miladou a Maruškou jsme včera večer vyrazili do divadla až do vzdálené České Třebové. Dávali tam:

Úterý 7. 11 v 19.30
KC – velký sál
Divadelní soubor VICENA Ústí nad Orlicí uvádí:
I. Dousková:  „HRDÝ BUDŽES"
Hořká komedie o časech nedávno minulých.
Režie:  Jan  Š t ě p á n s k ý

******************************************

To jsou ty zkratky... místo Česká Třebová jen Třebová a místo Ústí nad Orlicí jen Ústí... a tak jsem úplně zblbla a „jela jsem" na Činoherní Studio z Ústí nad Labem.

 Jak slyším Ústí a divadlo, hned mi to sepne na tohle, to protože tam je ředitelem a hercem  

JAROSLAV ACHAB HAIDLER.  A ten je mi znám svým hlubokým zájmem o židovské hřbitovy – říká: Vizuální seznámení se hřbitovy, to není moje parketa, mne zajímá krása slova a příběhy, které se dají zjistit..... 

( o něm: www.reflex.cz/Clanek2010.html , a jeho Kešet – elektronická databáze českých a moravských židovských hřbitovů   http://www.zidovskepamatky.unas.cz/index3.htm)

Ale zpět. Samozřejmě se jednalo o Ústí nad Orlicí, ale to mám zase propojené se synem a umprum, a ne s divadlem. Ujasněno už cestou v autě (stejně jsem divná, hledala jsem předem na netu kde se představení koná, TEDY JSEM TO CELÉ ČETLA a stejně jsem to nevnímala, prostě NĚKDY ČLOVĚK VNÍMÁ JEN TO CO VNÍMAT CHCE!!!!! .....klapky na očích).

Před KC (identifikováno jako kulturní centrum) stál už Petr a čekal na mne. Vezla jsem jim ořechy v krabici. Jen podání ruky, pusa, krátký rozhovor a zase pusa a podání ruky a šup pro lístky a do hlediště. Milada se divila, že je tam tolik lidí, měla informace od pramene, že když si Ústečáci pronajmou u nich sál, nikdo na ně stejně nechodí ..... ale tentokrát PŘIŠLI. Mám jeden postřeh. Ovšem nevím jestli není trochu MIMO... Bydlím na malém městě a není u nás takové soustředění intelektuálů jako jinde. Prostě intelektuál a jeho případná družka se musí lišit, to se nedá nic dělat – výrazem, ošacením, stylem, jednáním,  ... čímkoli, vnímavý člověk zkrátka intelektuála neomylně pozná. A když je u nás divadlo, tak tam není takové nahuštění vzdělanců jako ve větším městě, ale ve Třebové, to je už něco jiného, tam už by se dalo vybírat!, ovšem z běžného pohledu jsem usoudila, že v této lokalitě se pohybují pouze v párech .... a co je osamělé, to je NĚJAKÉ DIVNÉ...

Stejný pocit mám i z nedávného literárního večera ZDE, v klubu Modrý trpaslík (popisuji v blogu...). Prostě jiný vzorek populace. Pro mne zajímavější, protože ho tvoří jakási houština individií nebo spíše individualit... včetně účinkujících literátů a literátek. No, nevím, jestli my s Miladou působily stejně tak i na okolí. A dnes by byla možnost se zeptat ... protože v jedné z hlavních i vedlejších rolí hrál na scéně i jeden z diváků tehdejšího Literárního večera. No a podle jistých indicií (jak vypadá !) se jmenuje Jaroslav Hubený...

Jaroslav Hubený? Na snímku zcela vlevo. Jméno nejisté, ale JE TO ON!!!

Zpět k divadelnímu kusu. Maruška viděla Hrdého Budžese v televizi a tato režie, toto provedení  (http://vicena.unas.cz/budzes.php) bylo jiné, kus byl sice rozvleklejší, upraven pro více herců, ale bonus navíc právě tvořily velmi rozmanité a choreograficky nápadité skupinové scénky (tance, spartakiáda, lampioňák, partyzáni, koulovačka aj...) a to mne právě bavilo úplně stejně jako výborná hlavní představitelka (musela jsem si trochu zvykat zpočátku, že to není BH, přestože jsem v TV viděla malou ukázku...) se svým  typickým „jenže...". Obdivovala jsem výkony všech, ale nejvíce snad na mne zapůsobila z „komparsu" kolem hlavní hrdinky Helenky Součkové z Ničína brýlatá paní herečka ve velmi starším věku, určitě nejstarší z hereček, svojí neutuchající vitalitou a ochotou jít třeba i do modrých trenek s gumičkou kolem stehen. A navíc! Ve scénce cikánských tanců se kroutila nejlépe ze všech zúčastněných žen. Obdivuhodné.

No, a to je vše, ještě navíc připojím krátkou vizitku o hře a souboru staženou z jejich stránek. http://vicena.unas.cz/

Divadelní soubor Vicena z Ústí nad Orlicí – divadelní hra Hrdý Budžes

Příběh o hrdém Budžesovi původně vyšel jako kniha autorky Ireny Douskové. Ta potom podle ní napsala scénář k divadelní hře, kde hlavní roli ztvárnila Barbora Hrzánová, Hra měla velký úspěch. B. Hrzánová za ni dostala divadelní cenu Thálie. Představení mělo i politické důsledky – herečka při předávání cen promluvila ve smyslu, že je ráda, že už žijeme ve svobodě a že může nahlas říkat, že Rusové a komunisti jsou svině (citovala tak ze hry větu "Rusové a komunisti jsou svině, ale nesmí se to říkat") – byla za to žalována KSČM. Soubor Vicena tuto hru nastudoval, upravil pro větší počet herců a předvedl mimořádný zážitek.

linkuj.cz vybrali.sme.sk