rozvedená bloguje

Ahoj L.,
tak jsme právě skončily s prací. Dny jsou nabité a čas na kočičí slunění máme pouze když si na zahradě pijeme kafe nebo chvíli sedíme a koukneme do novin... jinak už na takové hezké lelkování času moc není.... Před chvílí jsme dosmažily řízky, dodusily houby, připravily suroviny na bramborový salát, který doděláme zítra, umyly nádobí a konečně si sedly. Ráno jsme jeli spolu s kamarádkou XY do Proseče zaplatit Honzíkovy mikiny – měly jsme je vypůjčené na zkoušku a líbily se mu a pak jsme seděli na zahradě a tak pomalinku chystali oběd a povídali a pak přivezl bývalý manžel Honzu ... ale měla bych spíš začít včerejškem, myslím...
Ano, včera jsme vyrazily s dcerou do Ústí. zastavily jsme se cestou v Luži, protože jsme tam objevily bystrým okem nový sekondhand. Prodával tam tak bezprostřední a empatický prodavač mladšího věku, že jsme okamžitě všichni 3  navázali kontakt a během 1/4 hodiny jsme si stačili všichni o sobě říct ty nejpodstatnější informace včetně některých podrobných ... bylo to docela legrační. Nebyl ale vlezlý ten mladík, byl příjemný. To byl názor nás obou. A pak už Ústí. Předtím ale svačina na Rozcestí Štěstí. V Ústí jsme zaparkovaly hned, jak jsme objevily zelenou turistickou značku a vydali se přímou cestou na Andrlův chlum. Nelíbila se mi moderní sgrafita v jedenácti kapličkách, poslední 3 větší kaple to už byla jiná, byly ale zavřeny, tak jsme nahlížely jen dírami v zavřených dveřích. Nahoře restaurace Hvězda, rozhledna, chvíli jsme poseděli venku při minerálce a nastavovaly tváře slunci, bylo moc hezky a cestou zpět jsme od smírčího kamene šli jinou cestou než jsme měly a musely jsme později sejít prudkou strání dolů, viděly jsme totiž seshora hezkou zídku s pramenem. Ten vytékal z pusy kamenné tváře jakéhosi biblického mudrce, tak mi to alespoň přišlo. A právě tam jsem si zase natáhla achilovku, zase trochu kulhám, než to chůzí rozejdu ... Dole u silnice jsme zase chybily a místo doleva jsme zamířily doprava ale to jsme pochopily až později, když jsme nemohly najít zaparkované auto. První domorodkyně byla zmatená a nevěděla podle našich informací která bije, musela jsem se jí zeptat jestli je vůbec místní, tak mě to překvapilo. Pak si uvědomila, že jsou v Ústí nádraží dvě a my parkujeme u toho vzdálenějšího ... na náměstí v Ústí panoval čilý ruch. Nějaký prodejce aut Auto Jonák? tam pouštěl do éteru muziku a po celém prostoru byly nová autíčka a u nich informátoři, kteří aby se nenudili ,tak stále leštili skla a zrcátka....U intru jsme naložily Honzíka a jeli domů. Pohoda, ale trochu mrazivá. Doma takové neslané nemastné, Honza moc nekomunikoval, ale šlo to ... navečer se objevil ale Vlasta a Honza s ním odjel, přestože na náš dotaz odpoledne tvrdil, že bude doma... Se Zorkou je to lepší, protože mám spojence a jsme mobilní, tak jsme nelenily a vyrazily večer do Krouny. Prostě to nejde, aby tam Honza u něho nastálo bydlel. U něho byla tma a našly jsme je v hospodě. Vlasta u piva a vedle panák, Honza pil kofolu. Alespoň tak. Na naše naléhání slíbil že zítra přijede domů. Líčím ve zkratce, bylo to ale poněkud dramatické a emotivní  ...
Dnes mi dcera hodně s ním pomohla, protože se mnou Honza nemluví. S¨dcerou ano a povídali si hodně dlouze. Výsledek je nejistý, ale atmosféra je vlídnější. Musím se také snažit být... hodnější. Uvidíme. Odpoledne s námi šel na houby a pak jsme společně hráli společenskou hru kris-kros, je to jako scrable, sestavování slov z písmenek. Tak se nějak všichni snažíme být na sebe hodní a vycházet druhému vstříc.... A to je pro dnešek všechno. Zítra dcera odjíždí. Jedeme s ní s Honzíkem do Havlíčkova Brodu, zpět pojedeme vlakem.
Tak půjdu spát, jsem velmi ospalá, snad dnes budu spát lépe než včera ... Zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk